Britská Indie

První evropské obchodní osady a posléze kolonie se na indickém pobřeží zakládaly již od konce 15. století. V roce 1600 vznika britská Východoindická společnost, která započala se systematickou kolonizací celého Indického subkontinentu. Politika Východoindické společnosti přispěla k vypuknutí bengálského hladomoru v roce 1770. Ve druhé polovině 18. století mughalská říše ztratila postavení nejmocnější říše Indického poloostrova a s příchodem 19. století se stala loutkovým státem Britské říše.

Přestože Britové provedli řadu modernizačních opatření (např. stavba železnice), zejména pod generálním guvernérem Indie Jamesem Broun-Ramsay Dalhousiem (ve funkci 1848–1856), politická nespokojenost Indů rostla a vzniklo Indické hnutí za nezávislost. Po potlačení povstání Britové změnili systém správy, z východoindické společnosti přešla moc na politické správce (nově zřízený úřad místokrále) a byla zřízena Britská Indie nebo-li Britský Rádž.

Britský Rádž vznikl roku 1858 na území dnešního Bangladéše, Pákistánu a Indie. Po povstání proti britské Východoindické společnosti je moc přesunuta do rukou královny Viktorie (1819-1901), která je roku 1876 prohlášena indickou císařovnou.

V 1. světové válce položilo za Británii život 60 000 indických vojáků a tak Indové doufali, že si vysloužiti svůj díl suverenity. Koncem listopadu se ale ze spolubojovníků stávají opět domorodci. Indická zákonodárná rada přijala represivní Rowlattův zákon, kterým ještě více posílila bezprecedentní pravomoci bezpečnostních složek z doby války.

V reakci na projednávání urážlivého Rowlattova zákona proti represím začal v Anglii studovaný advokát Mohanádas Karamčand Gándhí (1869-1948), o kterém Winston Churchil prohlásil, že je „buřičský fakír“.

Ačkoli se Velká Británie oficiálních nároků vzdává až po roce 1947, již dříve zde probíhala řada přechodů k samosprávnému řízení.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *